Hlavní strana

Facebook

první záběr    Je srpen, stále panují neskutečná vedra. Přesto mě to neodradí a vyjíždím na ryby. Tentokrát na velice objemnou vodní nádrž ležící na Vltavské kaskádě. Na krmení si beru jako vždy svého oblíbeného Bloody craba, pelety a tentokrát i partikl. Po příjezdu k vodě rovnám věci na člun a přesouvám se do klidnější zóny. První den v úterý rozkrmuji úhlopříčně větší pás partiklu, do toho přihazuji pár hrstí pelet a boilie. První záběr přichází ve středu navečer, krásný kulatý lysec kolem 65 cm. Ještě před setměním rozkrmuji větší plochu, abych případně zastavil projíždějící hejno. Hned po setmění přichází záběry. Do rána jsem vytáhl 4 kapry od 65 cm do 75 cm. Paráda! Už teď jsem spokojený, protože jsem tu byl na jaře a úplně jsem vyhořel, ale i s tím se musí u rybařiny počítat. Zpět k této výpravě.

78cm 9,6kg   Po jarním období, kdy jsme s mým bráchou Vaškem skoro k vodě nedostali. Jsme měli velké plány na léto. Byl v tom však jeden háček. Já i můj bratr Vašek jsme si sehnali brigády a tím naše představy pomalu začaly ztroskotávat. Když jsem mohl já, nemohl on, a když mohl zase on, nemohl jsem já… Tak co s tím? Řešení bylo jediné, že vždycky jeden z nás pojede sám na ryby a ten druhý za ním bude dojíždět. Na První výpravu jsem se vydal já, s tím že Vašek bude ten, co za mnou bude dojíždět. Vzali jsme s sebou osvědčeného Bloodyho a Banana-fish, kterého jsme si s bráchou velice oblíbili a jako bonus jsme od Přemka dostali pár koulí nové příchutě „monster švestka“. Tato výprava se nesla v duchu vysokých teplot, a tak záběry byly pouze ojedinělé, ale nakonec nás až zachránila právě švestka, která nám přinesla jednoho krásného kapra nad 90cm a to přesně 91cm a 13,3 kg. Poté jsme měli ještě pár menších kaprů, za zmínku stojí např. bráchův kapr, který měl 80cm a něco okolo 9kg ...

alou     V těch vedrech se nikomu k vodě nechtělo, ani mně a to už je co říct, když mám volno a nechce se mi na ryby. Ono jel bych někam k řece, ale voda neteče, ryby jsou zalezlý. Takže vláčák stojí zaprášen v koutě. Nezbývá než ukecat Péťu a vyrazit zkusit nějaké kapříky, snad i líny, nebo amury ... Po zprávách, že to na většině revírech moc nejde, toho od víkendu a ryb moc nečekáme, ale co. Hlavně, že budeme u vody. Po příjezdu k vodě, dotáhneme v potu věci na první stínem obdařené místo. Po republice padají teplotní rekordy a nejinak tomu bude i tady. Vedro k padnutí. Hladina jak zrcadlo. Rybí aktivita nikde. No nic, rozbalit, nahodit, pár kuliček a čekat. Do večera posloucháme smutné rybáře, kteří tu sedí několik dní bez záběru. No, příjemná vidina, ale věříme a doufáme. A to se jak vidno výplácí, hned po setmění přicházejí první záběry. Krásné bojovné ryby. Uf, tak ještě že tak ...

011 81 12     Červenec je měsíc nadprůměrných teplot, měsíc dovolených a prázdnin. U vody je velký tlak, jak rybářů, tak koupáčů. Tento měsíc asi nepatří k těm nejideálnějším měsícům na kapry. Přesto mi to nedalo a vyrazil jsem dvakrát na mou oblíbenou svazovou vodu. Poprvé to bylo začátkem měsíce v těch největších vedrech, kdy na obloze ani mráček, bezvětří a denní teplota přesahovala 35stupňů po celou dobu mé čtyřdenní výpravy. Ryby se ukazovaly akorát v dálce a většina přímo pod hladinou. Přes den se mi za celou výpravu nepodařilo udělat ani jediný záběr. První večer nic, ale druhý večer se mi před půlnocí rozezněl poprvé hlásič. Bez většího boje mám po chvíli v podběráku zajímavou jikernačku s váhou 12,5kg :) joo..neodolala 20mm kuličce bloody craba se 14mm plovkou. Následovalo několik fotek a šetrné vrácení zpět. Dát takové rybě svobodu považuji za jeden z nejhezčích pocitů z rybařiny. Další záběr jsem měl až po 24 hodinách, a to lysce s váhou 10,2kg. A poslední večer krásnou pětikačku 60cm vážící 6,5kg.

big carp     Venku vedro, že i ještěrky s hady se schovávají do stínu. Jenže touha vyjet si na 3 dny k vodě, přebíjí nedýchatelný vzduch. A tak už ve čtvrtek plni nadšení vyrážíme. Protože jedeme už ve čtvrtek, a tak doufáme, že místo kam bychom si chtěli sednout, bude volné. Jenže ouha, obsazeno, obsazeno a tady taky obsazeno. No nic, nakonec končíme na kraji pláže úplně na jiné vodě. No, vidina pár dní mezi koupáči není nic moc, ale již nemáme sílu jezdit jinam. Takže v potu odnosíme věci na místo. V potu nahazujeme, zakrmíme. Zbytek necháváme na večer. Únava nám více ani nedovolí.

    Jakmile zalezlo slunce za stromy. Trochu oživneme, dáme dlabanec a připravíme místo na večer. Tak abychom měli vše po ruce. Jako v celku jsme smíření, že v tomhle teplém dusném počasí, toho asi moc nechytneme ...