Tak a je to tu, Ploužnický Kapří pohody CUP 2013. Který většina zahajuje grilovací párty, která proběhne ve vynikající mlaskajíci pohodě :o) Ráno nás uvítá Miras, hlavní organizátor závodů. V rychlosti přečte pravidla, upřesní složení týmů a hurá na losovačku, která probíhá v hromadném duchu, dalo by se říci, všici ruku v pytli. V kterém se každý snaží najít studený lístek, nebo nějaký ten přilepený na dno, přeci by to nebyla ta správná losovačka :o) Tak a už to všici víme, kluci z Bejs u výpustě. Já s Michalem na první cestě od lesa. Kluci mají radost. Nám moc do radosti není, ale nějak se s tím poperem :o) Kluci se ještě ani pořádně neusadí a už mají první rybku na břehu. U nás je klid. Jen naproti Miras s Honzou začínají neskutečnou amuří jízdu. Zatím je to pro všechny otevřené, rybám se moc nechce.Bodejď by jo, když i komárům je zima ....
Jelikož jsem student, kterého za pár dní čeká maturitní zkouška, tak musím pořád sedět nad učením a nezbývá mi skoro žádný čas na oblíbenou rybařinu. Ale dnes jsem využil krátkéhodvou hodinového volna a vyrazil jsem na soukromý revír poblíž Hradce Králové. Musím také zmínit , že jsem byl na soukromém revíru poprvé v životě. Jel jsem tam s tím , že si chci vytáhnou alespoň jednu rybu a to se nakonec na 200% splnilo.
Po příjezdu k vodě jsem nejdříve vyřídil se správcem všechny formality a byl jsem si vybrat místo.Cestou na stanoviště hodím řeč s jediným rybářem na rybníku a zjišťuju jaká je aktuální situace. Ryby údajně docela koušou, ale nejsou moc velké a jde to údajně jen na sladké. Já s sebou měl jenom Bloody craba a nějaké “plovky“, takže mě tato informace moc nepotěšila, ale co jdu dál a zkusím to co mám. Chvilku sleduju hladinu a nakonec si vybírám místo naproti větší zátočince ...
S kamarádem Jirkou jsme se rozhodli, že si prodloužíme víkend, a pojedeme na ryby už ve čtvrtek.Vydali jsme se na jednu svazovou vodu o které víme, že tam plavou velcí kapři a taky jsme věděli, že od úterý je tam kamarád Ondra, od kterého máme zprávy, že kapři jsou aktivní.V očekávání co se bude v příštích dnech odehrávat, opouštíme své domovy a jedeme pokořit své síly se zdejšími kapry.
K vodě dorážíme okolo sedmé hodiny večer, a tak neváháme a jedeme si zmapovat dno. Rozhodli jsme se, že každý nahodíme jeden prut podél břehu a další dva pruty poletí na lavici vzdálenou 30 metrů. Nakrmili jsme, nahodili a rychle stavěli bivak, protože vypadá že sprchne. Netrvalo dlouho a přišel již předpokládaný déšť a bouřka. Negativní počasí ustálo až po setmění a v tom přišel Jirkovi prví záběr od břehu ...
Tak jak je již tradicí, tak i letos se koná jarní Brodský maratonek. A tak jako každý rok, tak ani letos nechybíme. Na tyto závody a revír jezdíme rádi, je tu klid a pohoda. Po příjemném přivítání pořadatelem p. Hrstkou, je na řadě losování. Vlastně jeden z nejdůležitějších kroků. Beru to na vědomí a vytahuji přijatelné místo č.3. Oddychnu si a věříme, že z tohodle místa něco uděláme. První překážkou byla těžce sjízdná cesta na místa na druhé straně, ale všici jsme na své loviště úspěšně doklouzali. Nazpátek to nikdo z nás moc růžově nevidí, zvlášť když stále prší. Předpověď však hlásí hezky, tak se snad nazpátek vyhrabeme po suchém :o) V dešti přijíždíme, v dešti
rozbalujeme, v dešti chytáme až do pozdních nočních hodin. Záběr, ale do večera nepřichází a tak vše připravujeme na noc. V noci Ondra boduje a vytahuje první kapříky. Ju, je to dobrý, víme na co berou :o) Ráno se dozvídáme, že to na celém rybníku není žádná sláva. Ochlazení s rybami asi hodně zamávalo, tak je to o pár týmech, kteří mají chycenou rybu.
Jako každý víkend, tak i ten nadcházející vyrážíme k vodě. Volba padá na jednu osvědčenou menší lokalitku, kde jsme již dříve chytali. Po příjezdu na místo jsme zvolili místo, kde byla hloubka kolem jednoho, až jednoho a půl metru. Hned po příjezdu nakobrujeme větším rozptylem, asi 8 kilo boilie bloody crab 16 mm. Vše jsme si připravili a jako první jsme nahodili, protože panovalo nádherné počasí a tak nebylo kam spěchat se stavěním bivaku. Netrvalo to ani deset minut a přišel první záběr. Abych nerozepisoval každý záběr tak to trošilinku urychlím. Začala neskutečná série záběrů, která trvala až do nědělního odpoledne. Úplně vyčerpaní a zmožení jsme tak tak sbalili věci,
naložili je do auta a pomalu odjeli domů. Každý jsme za víkend měli zhruba 50 záběrů a váha se pohybovala pruměrně kolem 4 – 7 kilo. Mezi těmito rybami bylo i pár ryb co atakovali desítku :o) tak snad příště...