Tak jak je již tradicí, tak i letos se koná jarní Brodský maratonek. A tak jako každý rok, tak ani letos nechybíme. Na tyto závody a revír jezdíme rádi, je tu klid a pohoda. Po příjemném přivítání pořadatelem p. Hrstkou, je na řadě losování. Vlastně jeden z nejdůležitějších kroků. Beru to na vědomí a vytahuji přijatelné místo č.3. Oddychnu si a věříme, že z tohodle místa něco uděláme. První překážkou byla těžce sjízdná cesta na místa na druhé straně, ale všici jsme na své loviště úspěšně doklouzali. Nazpátek to nikdo z nás moc růžově nevidí, zvlášť když stále prší. Předpověď však hlásí hezky, tak se snad nazpátek vyhrabeme po suchém :o) V dešti přijíždíme, v dešti
rozbalujeme, v dešti chytáme až do pozdních nočních hodin. Záběr, ale do večera nepřichází a tak vše připravujeme na noc. V noci Ondra boduje a vytahuje první kapříky. Ju, je to dobrý, víme na co berou :o) Ráno se dozvídáme, že to na celém rybníku není žádná sláva. Ochlazení s rybami asi hodně zamávalo, tak je to o pár týmech, kteří mají chycenou rybu.
Jako každý víkend, tak i ten nadcházející vyrážíme k vodě. Volba padá na jednu osvědčenou menší lokalitku, kde jsme již dříve chytali. Po příjezdu na místo jsme zvolili místo, kde byla hloubka kolem jednoho, až jednoho a půl metru. Hned po příjezdu nakobrujeme větším rozptylem, asi 8 kilo boilie bloody crab 16 mm. Vše jsme si připravili a jako první jsme nahodili, protože panovalo nádherné počasí a tak nebylo kam spěchat se stavěním bivaku. Netrvalo to ani deset minut a přišel první záběr. Abych nerozepisoval každý záběr tak to trošilinku urychlím. Začala neskutečná série záběrů, která trvala až do nědělního odpoledne. Úplně vyčerpaní a zmožení jsme tak tak sbalili věci,
naložili je do auta a pomalu odjeli domů. Každý jsme za víkend měli zhruba 50 záběrů a váha se pohybovala pruměrně kolem 4 – 7 kilo. Mezi těmito rybami bylo i pár ryb co atakovali desítku :o) tak snad příště...
Zima již definitivně opustila naše končiny a tak nezahálíme a s prvním výraznějším oteplením trávíme u vody všechen volný čas. Voda se pomalu prohřívá a kapři jsou s každným dnem čilejší. Využíváme opravdu každou chvilku, neb víme, že jaro bývá na braní kaprů nejplodnějíš. Zároveň zkoušíme nové nástrahy, které by nám i vám mohli přinášet úspěchy. Boilie Bloody crab, které v loňském roce bodovalo a přineslo nám (a nejem nám) nejednoho slušného kapříka. Tak jak se s prvními vycházkami ukázalo, Bloody je stále v kurzu a kaprům stále šmakuje :o) Žádný úspěch však není zadarmo a žádná nástraha nemá magické vlastnosti, aby dokázala chytat všude a kdykoliv. Kapry musíme často najít, vystopovat, vyčíst z hladiny, předpokládat, kde se asi budou v danou chvíli nacházet, kde jim můžeme předložit námi osvědčené nástrahy. Jen tak víme, že docílíme slušnějších ryb.
Ještě v půlce dubna byla část zdejších revírů pod ledem, ale jaro ukázalo svoji sílu a tak jsme mohli trávit první víkend u vody. Venku to sice stále jarně moc nevypadá, ale i přes nepřízeň počasí netrpělivě smáčíme své osvědčené vyzkoušené nástrahy v ledové vodě. Ta nám dává první záběry a první úlovky. Po dlouhé zimě je to neskutečný pocit úlevy, pocit z lovu, pocit trávení nádherných chvil u vody. Díky jaro, díky ryby a sezóna může začít :o) Přeji všem, aby byla vydařená, abychom u vody potkávali jen pohodové a slušné rybáře ...
Ačkoli se to zdá neuvěřitelné, tak je u nás, i začátkem dubna, stále zimní počasí. Venku se povalují hromady sněhu a mrzne jak ve dne, tak v noci. Čekání na jaro je pro nás nekonečně dlouhé. I přes to, že předpověď počasí nezní moc příznivě, tak s Jirkou vyjíždíme za kapry vstříc nevlídnému rozmaru počasí.
Již v týdnu jsme se domluvili, že pojedeme na jeden nadějný písák. Po příjezdu k vodě, jsme ale při pohledu na zamrzlou zátoku usoudili, že zde není šance na ulovení kapra moc veliká. A tak jsme se rozhodli, vydat se na řeku Labe. Předpokládáme, že tam jsou kapři přeci jen trochu více v pohybu a tak nějak energii nabít musejí a proč ne zrovna z našich kuliček, které jsme jim s láskou ukouleli? :o) Na místo přijíždíme za tmy ...