To, že Bloody Crab stále šlape dokazují další úlovky od kluků z týmu. Navrh se Jirkovi povedly dva záběry hned za sebou, hezký :o)
Víkend se blíží a já opět přemýšlím, kam na ryby. Chvíli už jsem rozhodnutý, že vyrazím na oblíbenou pískovnu, nakonec ale podlehnu kouzlu manželky a zůstávám na víkend doma. To bych ale nebyl já, kdybych alespoň na chvíli nevyrazil na ryby. V pátek končím v práci dříve a vyrážím na nedalekou svazovku. Vybírám si místo, které díky své špatné dostupnosti neokupuje žádný místní krmítkář. Pokládám první montáž kousek za rákos, zakrmuji několika halibutkami, dvěma hrstmi boilies BloodyCrab a jdu připravovat druhý prut. Po chvíli se zadívám na již nahozený prut a je mi něco divné. Swinger je přilepený k prutu a vlasec se z navijáku odvíjí rychlostí blesku. Je to jasný, zapomněl jsem zapnout pípák. Běžím k prutu a zdolávám větší rybu. V tom si uvědomuji, že nemám připravený podběrák. Jsem ve vodě a pro podběrák se není šance přes rákos a keře ve vodě dostat. No co, nedá se nic dělat, riskuji ztrátu ryby ...
Na Brodský závody jezdíme rádi, je tu pohoda, klid a dobrý jídlo. Nemůžeme tedy vynechat ani ty letošní. Po vřelém přivítání panem Hrstkou, díky kterému se tyto závody pořádájí, se dočkáme losování. Nějak se s tím nepářu a vytahuji flek č.2. Na Ondru jdou mdloby, neb to není místo, na kterém by se kdy pořádně zachytalo, ale co, nějak se s tím jako vždy popereme. Nečekáme a rychle se přesuneme na místo, do začátku závodu chybí hoďka, tak akorát čas všechno přichystat. Vše do 12:00 stihneme a tak s výstřelem to tam můžeme valit. Strategie je pro nás v tuto chvíli jasná, prostřední pruty do zakrmeného, krajní pruty blíže. I přes perfektní přípravu se však do večera nic neděje. Což o druhé straně nelze říci, tam je co chvíli vidět nějaký ten ohnutý prut a podběrák ve vodě. Zatím jsme v klidu, věříme v noc a ráno.
Jaro je konečně tady, prodloužený víkend před námi, předpověď počasí více než příznivá a tak už zbývá se jen rozhodnout, kam za kapry vyrazit. S kamarádem se po několika telefonátech rozhodujeme vyrazit na horní tok Labe. Již v minulých letech jsme na této lokalitě rybařili a tak víme, že zde není rybaření jednoduché. Ve vodě se skrývá mnoho vázek v podobě potopených stromů, keřů a ostrých kamenů. K tomu všemu řekou často proplouvá spoustu nečistot. Kapři z řeky bývají obvykle velmi bojovní, a tak není vůbec jednoduché takového kapra zdolat. Přes všechny tyto složitosti nás tato řeka opravdu láká, protože každý zdolaný kapr na této vodě má pro nás opravdovou cenu.
Na místo se dostáváme v podvečer, slunko už tolik nepálí a tak se nám alespoň dobře staví základní tábor ...
Pár dní před víkendem a nikdo z nás neví, kde bude o víkendu nahánět kapříky. Nakonec se všechno sešlo tak, že jsme se všichni potkali na stejné vodě a jak se říká, neplánované akce jsou nejlepší, tak za sebe mohu potvrdit, že ano, jsou :o) Ondra s klukama mají jako vždy dostatek čerstvě nakouleného boilie, takže zbytek party se nemusí o nic starat a jen doufat, že to kluci připravili dobře :o)
První večer a noc zkoušíme nedipované boilie různé příchutě. Nejvíce se osvědčuje příchuť krev a velikost 16mm. Já zkouším halibutky, Kuba jahodu, Zdenda plovoučky, ale vše se v celku míjí účinkem. Prostě krev jede. Nehrajeme si na hrdiny a po vzoru Ondry a Jirky, do toho jdeme taky na krev :o) V noci si každý zdoláme několik menších kapříků, ale žádný zázrak to není. No, ani se není čemuž divit, když má voda teplotu rampouchu.