Rybník Starý ples je kousek od našeho bydliště, což byl jeden z důvodů, proč jsme na závody jeli. Čím dál, tím se nám méně chce :o) Nevěděli jsme co od rybníku a jeho rybích obyvatel očekávat, tak jako asi většina ostatních. Normálně se na rybníku nechytá, takže jsme doufali, že si slušně zachytáme, když jsou ty ryby skorem po celý rok v klidu a nikdo je něobtěžuje žížalou na háčku :o)
Nakonec to byla dřina do posledních chvil, a doslova o každou rybu. No, ještě že bylo aspoň hezky a Ondrovi se podařilo z kraje druhého kola,ulovit kapříka. Což nás trošičku nakoplo a odradilo od vidiny odjet před koncem závodu. Co jsme tak očkem pokukovali, tak se dařilo tak 3 týmům. Takže šance na slušné umístění byla. Jen těm rybám se nechtělo a tak jeden záběr za hodinu nás nemohl uspokojit...
Dlouho jsem se rozmýšlel, zda-li na tento závod mám jet. Jarní kolo se mi povedlo a tak zde byla jistá šance na umístění v celkovém pořadípoháru Orlice. Druhé kolo jsem promeškal kvůli závodu dvojic na Dubenci. Tím pádem již nemám možnost si jedno nepovedené kolo smazat a bude se mi výsledek ze třetího kolo započítávat, ať bude jakýkoli. Nakonec jsem se rozhodl, že na závod pojedu a těšil se, jak si pěkně zachytám.
Vzhledem ke zkušenosti z prvního kola, kdy se pořadatelé závodu poněkud zdrželi, nespěchám a přijíždím na místo o trochu déle. K mému překvapení, se pořadatelé tentokrát dostavili v čas a já stíhám losování na poslední chvíli. Platím startovné a hned po chvíli losuji, D1 a B5, opět strana naproti chatě jako na jaře. Stěhuji věci na místo, připravuji krmení a navazuji montáž na feeder...
Po příjezdu nás čeká potěšivé zjištění, že i když před týdnem zde vydatně pršelo, je voda v Asuánu čistá. Nedovedu si představit, jak se 4 dny dívám do vody v barvě cacaa. Před vylosováním se pozdravíme se známými tvářemi. Prohodíme pár slov a hurá na losování. Není co přehrabovat, šáhnu, vytáhnu a č.8. Místo uprostřed rybníka, naproti strmému skalnatému břehu, není sice TOP, ale i tak jsme spokojeni. Strategie zní jasně, druhý břeh a co nejblíže. Po pár hodech zjišťuji, že břeh kam se chystáme házet, je opravdu strmý a pod ním je hluboká díra, plná bahna. Takže nám nezbývá, než se trefovat na onen břeh a čekat.
Crrrrr, crrr, co se ten budík zbláznil? Budit mě v 3:30 uprostřed napínavého snu? Uf, naštěstí nemusím do práce, jedu přeci na závody na Ploužnici. Pln očekávání se nemusím přemlouvat a hned vstanu. Kuba přijíždí na čas a už ve 4:30 vyjíždíme vstříc nepříznivému počasí. Rybník nacházíme bez větších komplikací. Prohodíme pár slov s kolegy, a protože máme ještě spoustu času, jdeme prozkoumat pro nás neznámou vodu.
Po příjezdu pořadatelů, kteří nás seznámí s pravidly. Přichází řada na losování. Za doprovodu dešťových kapek jdu losovat jako první. Vytahuji ve vajíčku skrytý los. Co tam asi bude? Kéž by tam bylo … a je to číslo 3, je to vtip? Ne není, máme stejné místo jako kluci před 14 dny. K místu mám trochu nedůvěru, kluci sice postoupili, ale jak se říká ,,O prsa“. Nicméně máme eso v rukávě, kluci se s námi férově podělili o nabyté zkušenosti a tak máme
