Hlavní strana

Facebook

1    Tento závod jsme pojali jako okouknutí a zkoušku na letní závod dvojic, na který jsme již přihlášeni. Již jsme se v minulosti dvou ročníků závodů dvojic na Dubenci zúčastnili, ale účast těch jarních nám byla stále díky nedostatku času, odepřena. Proto jsme se letos závodu jednotlivců účastnili poprvé. Losování stanovišť pro jednotlivé poločasy proběhlo tak jak se sluší a patří (zamotané roličky, bez možnosti podvádět). Já jsem si vylosoval místa, na kterých už jsem v minulosti seděl. Přemek si vylosoval místa, kdy dle jeho výrazu ve tváři, bylo zřejmé, že moc do radosti mu není. Ono ne vždy je místo u hráze to nej. Pln očekávání jsem se přemístil na své místečko a netrpělivě očekával start závodu. Přemek se slovy, no, nějak to dopadne, zakotvil hned z kraje, což byla jedna výhoda, že nemusel tahat všechno to harampádí, tak jako já, pře půlku rybníka.

       Zvuk klaksonu dává všem znamení, že už můžeme, že přichází ten okamžik, kdy se na chvíli při pohledu na všechny ty skorem naráz nahazující rybáře, změní rybník ve střelnici. Nahazuji také a záběr očekávám každou chvílí, ale k mému údivu se nic neděje. Přehazuji prut a opět netrpělivě čekám na záběr. Letmo pozoruji okolní rybáře a co dohlédnu, nevidím žádné zdolávání ryby. Již trošičku nervozní, měním položenou za feeder a když ani ten neboduje, zkouším chvíli šmrdlavou plavanou kolem břehu, kdyby se tu objevila nějaká droboť.  Feeder, plavačka, ani ten
vyšponovaný swinger nevykazuje pohyb. Slabší nervozita se začíná stupňovat se zjištěním, že pár okolo sedícím rybářům se začíná dařit a zdolávají své první ryby. Vše nedaleko protějšího břehu, který je pro mé házení vzdálen tak, že tam prostě nedohodím :o) První poločas jsem se záběru nedočkal. Volám Přemkovi, jak na tom je. Zděluje mi, že kromě pár nepatrných záběrů, tak na položenou nic. Za to na plavačku se mu podařilo vydolovat 2 perlíny.

    V přestávce se přestěhuji na místo, které jsem si vylosoval pro druhé kolo. Ano, říká se "změna místa, ryba jistá". Nebudu tady rozvádět, jak se mi v druhé kole opět nedařilo, i když jsem ke druhému břehu z nového místa, v pohodě nahodil. Bylo mi to tak nějak jedno, prostě jsem se záběru nedočkal a tím se zařadil mezi cca 75 závodníků, kteří též nezavadili o šupinu.  Je jasné, že trošičku tomu přispěla teplota vody, kdy 10°C není opravdu mnoho.

    Po odnosení věcí do auta, jdu pomoct sbalit Přemkovi. Ten se na mě z dálky culí a je mi jasné, že opět něco provedl. Nemýlil jsem se. Přemka si opět našlo jeho štěstíčko a na plavačku zdolal jesetera, jednoho ze 3 ks zde vysazených kusů. Čímž si vykoledoval cenu za největší rybu :o)

    Současně se závodem byly pořádány zabíjačkové hody, kdy se dalo za rozumné peníze do sytosti najíst a napít. Pohotovost rozhodčích a připravenost pořadatelů musím jednoznačně pochválit.  Závod byl z organizačního hlediska ukázkový. Ceny pro vítěze byly hodnotné a motivující. Hodnotnou cenu dostali snad všichni, co ulovili alespoň jednu rybu, což bylo cca 50 rybářů. Za sebe jsem trochu zklamaný, ale vzhledem k pěknému počasí a ukázkové připravenosti pořadatelů. Odjíždím ze závodu s dobrým pocitem.

  • 1
  • 10
  • 2
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9